Noční jízda

V jednoduchosti filmu spočívající v 1 herci, prostoru (auto), nekonečné jízdě a spoustě hovorů (s několika protagonisty, jejichž tvář divák nepozná) může někdo najít jeho největší slabost stejně jako sílu. Já v něm našel především to druhé. Tak či tak, pokud se vám podaří vcítit do hlavního hrdiny zažívajícího naprosto extrémní situací ústící v problémy na všech „linkách“ (a každé další zazvonění může znamenat jeho ještě větší průser), máte šanci si vychutnat tuhle jeho životní jízdu naplno a sami dumat nad tím, co byste udělali vy, s jakým rozhodnutím přišli. Jediné co mi opravdu hodně vadilo byla linie s otcem, jehož „přispění“ do synova života se určitě dalo vyřešit v rámci nějaké telefonátu, ne takto schizofrenně. Až na tuto kaňku mě Locke velmi chytil a hodnotím ho silnými 4*. (07.09.2014)

Jakobyste v reálném čase skrytými kamerami nasnímali autojízdu muže, řešícího telefonátama prekérní životní situtaci, která mu může během jediné noci obrátit úspěšný profesní i osobní život vzhůru nohama. Situaci, která ho zkouší jako koně v charakterní rovině, zformované jeho nelehkým dětstvím a zároveň v profesní rovině, v udržení si ctižádosti v odpovědnosti za úspěšnou realizaci významné společenské věci. A jakoby to byl charismatický muž, kterého emocím a dilematům rozumíte a soucítíte s ním. Pak to už jen stačí sestříhat do plynulých 85 minut a máte vtahující biják v podobě povahové studie skvělé zahrané filmové postavy. Ne každý jí bude rozumět, ne každý by se zachoval jako ona, proto je snímek zároveň zajímavým testem divákova žebříčku hodnot. Život umí být pes, ale na výborný film stačí pár šušňů. Když se umí. (25.04.2020)

Spoilery! Když se nad snímkem zkusí člověk hlouběji zamyslet, tak mu jistě nedá velkou námahu přijít na to, že děj není kdovíjak hluboký. Nicméně, Hardy je tak přesvědčivý a režie tak kvalitní, že se snímku podařilo mě na svých 85 minut připoutat na sedadlo spolujezdce a nikam nepustit. Vynikající příběh o vnitřním boji člověka, který stojí na obtížné životní křižovatce a svádí nelítostný souboj s časem a vlastně i se svojí budoucností. Postupně je divákům prostřednictvím telefonních rozhovorů odkrývána hrdinova minulost. Rozhodl se udělat věc, kterou považuje z morálního hlediska za správnou. Pokouší se napravit svoji životní chybu, své antikoncepční selhání. Jednu z mála chyb ve svém takřka perfekcionistickém životě. Po cestě do Londýna se poté snaží minimalizovat škody a zklamání, které svým rozhodnutím napáchá. Na podobné rozhodnutí potřebuje člověk pořádné koule. Dovedu si představit, že pro drtivou většinu pánů by byla cesta do porodnice tím posledním, co by v situaci hlavního hrdiny upřednostnili. Hardy je zde vykreslen jako ten největší úžasňák a správňák, takže mu divák prostě drží palce. Kdybych před zhlédnutím tušil, že se bude jednat o snímek o jedné postavě, kde se bude značnou část stopáže řešit beton, tak bych se k jeho zhlédnutí nikdy neodhodlal, což by byla pořádná škoda. Naštěstí existují filmové výzvy, které občas dovedou člověka velice příjemně překvapit a potěšit. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka Mireldis. (23.02.2017)

"Všechno zvládnem. Na to dohlídnu. Uvidíš. Prostě vezmeš věci do svých rukou a makáš a makáš, dokud to není, jak to má být. Držíš se plánu. Vidíš? Život. Ano, doživotní rozsudek. Takže co? Udělám, co je třeba, ať už mě za to budou nenávidět nebo milovat. Musíš být spolehlivý a nezáleží na tom, co si o tobě kdo pomyslí." Atmosférická hra světel na noční dálnici a zásadní životní telefonáty, při kterých jde osamělému hrdinovi o život, ale jinak než v komorních telefonických thrillerech jako Telefonní budka nebo Pohřbený, protože tohle není thriller, ale drama. Obě ženy hrdinova života jsou sice pro potřeby scénáře otravně labilní, ta historická betonovací krize zase trochu úsměvná a celé je to dost vykonstruované, ale s Locke a jeho stejnojmenným, i pod největším tlakem sympaticky a inspirativně zodpovědným, odhodlaným a konejšivě klidným hrdinou (spolehlivě charizmatický Hardy) se nudit nebudete. (23.08.2014)

Jít na tento film do kina a nic o něm předem nevědět, je docela zajímavý zážitek - osobně si vybavuji ten moment, kdy mi konečně došlo, že se celý film bude vážně odehrávat JEN v autě, který se dostavil až po dlouhých minutách čekání, zda se děj přenese někam jinam. A ani dál se člověk nezbaví dalšího čekání - já jsem třeba pořád čekal, jestli se Locke nakonec vybourá (to mě asi vyváděl z míry ten volant na pravé straně), a někdo za mnou pro změnu špitnul ke svému sousedovi: "Kdy už tam konečně dojede?" :) No, možná někdy není ani tak důležitý cíl cesty, jako sama skutečnost, že jsme se na ni vydali - hlavnímu hrdinovi této hodně netradiční road movie změní jeho cesta zásadně život, a osobně bych byl velmi opatrný v hodnocení toho, zda je to změna k horšímu či lepšímu. Příjemná je vynalézavost kamaramana, který se stále snaží snímat Toma Hardyho z jiných úhlů, netřeba se tedy bát, že by ho celou dobu točili na jednu statickou kameru - na to by se vážně nedalo koukat (i tak je tento minimalistický filmový koncept pro řadu lidi těžko stravitelný a nemálo lidí to vzdalo a odešli z kina předčasně). Filmů, které se celé odehrávají na takto malém prostoru, jsem již viděl několik (TELEFONNÍ BUDKA; POHŘBEN ZAŽIVA; MADRID, 1987), a osobně nemám pocit, že by to byl úplně můj cup of tea - dostávám z těch filmů náběhy ke klaustrofobii, není mi příjemné je sledovat a považuji je za slepou uličku kinematografie, ačkoli jim současně nedokážu upřít jejich filmové kvality. Pro fanoušky Toma Hardyho je to učitě dobrá volba a snímek by se mohl líbit i lidem, kteří rádi u filmů přemýšlí a nevadí jim konfrontace s filmy, které se vymykají běžné mainstreamové produkci. Za mě 4 hvězdy, je to dobrý film, který si je zaslouží. (29.04.2015)